Dobrý den, paní Kuntzmannová,

nedávno jsem si udělala radost zakoupením další Vaší knihy, tentokrát  "S trochou nostalgie 3 aneb československá retro kuchařka". 

Je mi 40 a také už se sama řadím mezi "retro" čtenáře, především proto, že kapitoly o mléčných barech a školních jídelnách ve mně vyvolaly mnoho milých vzpomínek na dětství a školní léta. Měla jsem štěstí, že v naší školní jídelně vařili skvěle a nikdy mi žádné jídlo nijak výrazně nezprotivili. Dodnes si vzpomínám na hladce a jemně vyšlehanou bramborovou kaši se sekanou, dobré rizoto, krupičnou kaši nebo chutné masové hašé, které jsem snad od té doby nikde neviděla. Snad jen fazolky na kyselo jsem nikdy neměla ráda, ale za to v jídelně nemohli.  U žemlovky (či štrúdlu) vždy dělali tu chybu, že tam jablka sekali i se slupkami a jadérky, čímž celou žemlovku pro mě "pokazili". Kousky slupek mi vždy lezly do zubů, a tím pro mě toto jinak dobré jídlo ztratilo na oblibě.

Dodnes si také vzpomínám i na oranžové lustry ve vyhlášeném mléčném baru v Hradci Králové, odkud pocházím. Máte pravdu, nevím, proč dnes žádné takové bary nejsou? Jistě je hodně lidí, kteří na ně rádi vzpomínají, ale kdo ví, zda by dnešní mléčný bar dokázal nabídnout tu pestrou škálu dobrot, jako tomu bylo dřív, a v takové kvalitě. Nejspíše by si museli všechno péct, vařit a vyrábět úplně sami podle starých norem, a to by bylo na jeden bar asi drahé a pro lidi vyčerpávající.

U kapitoly "Staré dobré konzervy" jsem také vzpomínala, jak tehdy náplň konzerv byla kvalitní a plná masa a ne jako dnes, okradená a plná "náhražek" a podřadných surovin. Minulý týden jsem si koupila směs na špagety a už to nikdy neudělám. Za studií na VŠ to byla "rychlovka" k věčeři a od té doby jen sleduju, jak se podíl masa zmenšuje a zmenšuje. Když jsem otevřela tuto poslední konzervu a našla tam možná tak lžíci směsi masa v hromadě omáčky, zařekla jsem se, že už to nikdy nekoupím. Přečetla jsem si na obalu smutnou pravdu, že "Obsah masa v okamžiku zpracování 17 % hm." Z toho se nenají ani 1 člověk. Můj táta (72 let) si už odmítá kupovat jakékoliv maso ve vl. šťávě v konzervě, protože se dnes už nic takového kvalitně nevyrábí. Smutné je, co se s jídlem stalo. Doba, o které píšete, možná nepřetékala tak pestrým výběrem, jak je tomu dnes, ale to, co jsme měli, bylo v porovnání s dneškem vlastně velmi kvalitní. I ty "levné" konzervy. Těší mě ale vzrůstající trend vracet se opět k poctivé výrobě jídla, snad se tedy dočkáme zlepšení, i když asi jen v podobě nadšenců a malých rodinných firem.

Velmi mě ale potěšily fotografie ve Vaší  knize. Když jsem uviděla ten plastový hrneček na kakao nebo malcao na straně 48, málem mi vyhrkly slzy :) A to mléko v pytlíku, co se dávalo do úzké plastové konvice do dvěří ledničky (str. 66) - jak jsem na to mohla zapomenout?! Až pojedeme příště na návštěvu k rodičům, musím probrat nádobí zastrčené někde hluboko v kredenci a objevit tyto staré "klenoty". A ten "vlašák z papíru" s rohlíkem (str. 95) spustil celý kaleidoskop vzpomínek, především na to, jak jsem dávala pozor, aby mi v aktovce do školy neprosáknul na sešity.

Na závěr Vám chci moc poděkovat za knihy, které jste napsala, především za tuto retro kuchařku, kde si nejen mohu připravit jídla, která si pamatuju, ale ještě si zavzpomínat na chvíle, které mi připomínají! 

Přeji Vám hodně zdraví, štěstí a úspěchů!

S pozdravem,

Lenka B.

Vaše kuchařky jsou takové malé domácí poklady, fakt paní Mirko. V té záplavě kuchařek které vycházejí je skoro zázrak, že je někdo schopný vytvořit takovou krásu. Ať se daří a máte se dobře. Helena Háková

Dobrý večer, paní Kuntzmannová,

Milá paní Kuntzmannová ,

Dnes už to nestihnu ale zítra........Zítra ,si udělám dobrou kávu a budu listovat a pročítat  a kochat se Vaši krásnou knihou  a budu vybírat recepty ,které jako první vyzkouším .

Dobrý večer pani Kuntzmannová,

Milá paní Kuntzmanová. 

Srdečně Vás zdravím z nejzápadnějšího koutku naší země. Někdy v říjnu loňského roku jsem reagovala na recept v ČRo Plzeň (hovězí polévka s přidáním rajčete).  Jsem Vaše fanynka a stejně jako Vy, ráda vařím a hlavně, zajímají mne zapomenuté recepty našich babiček. Ráda bych se s Vámi podělila o jednu kulinářskou příhodu z počátků mého vaření. Byla jsem ještě nezkušená kuchařka, když mi manžel oznámil, že pozval na nedělní oběd svého známého i s manželkou, kteří byli na rekreaci v nedalekých Františkových Lázních. Vymyslela jsem si celkem jednoduché jídlo. Kuře v nádivce. Už jsem ho měla vyzkoušené, vsadila jsem na jistotu. Jenže . . . Nejdříve se porce pečou v troubě a ke konci se navrší nádivka, která se nahoře krásně opeče, a dole vsákne lahodnou šťávu z pečeně. No, vše probíhalo v pohodě. Poslední kontrola kuřete, dala jsem se do přípravy nádivky, když se z trouby ozvala rána. Nezmínila jsem se, že jsem kuře pekla v míse z varného skla. Ozvalo se syčení, jak šťáva vytekla do trouby. Po otevření trouby jsem uviděla tu spoušť, mísa pukla napůl.  Co teď ? Hosté pomalu za dveřmi a oběd v ohrožení. Nakonec jsem "zabojovala". Naštěstí jsme bydleli v 7 patrovém paneláku, plném dobrých lidí. Vyjela jsem za sousedkou do 6.poschodí s prosbou o pomoc.  Než se rozehřála její trouba, já přendala porce kuřete do druhého pekáčku (šťávu jsem bleskově nahradila máslem, cibulkou a vývarem z masoxu). Než se kuře u sousedů dopeklo, stihla jsem tu spoušť trochu poklidit, vyvětrat a prostřít. Návštěva dorazila a nikdo nic netušil. Oběd sklidil pochvalu. A pak, že ve vaření není dobrodružství.
 
     Závěrem mám prosbu, kde bych mohla koupit Vaši poslední knihu ? 
                                                    
                                                                                                                                            
     Ať nám chutná život.                                                                   
                                                                                                                                               Anna Pospíšilová,

Milá paní Kuntzmannová,

 včera jsem upekla dle Vašeho receptu bábovku /z 
těch 6. vajec ,oříšky,čokoláda atd./no je fakt výborná, mám spoustu 
receptů,tak tento si hned přikládám.Mám po babičce starou litinovou velkou 
modrou formu, která má zdobení po celém obvodu a všechny ty bábovky jsou 
z ní krásné, jak vysoustruhované,dík Vám za všechny recepty i za Vaše 
knížky,přeji hodně zdraví! 

Jandová Ivana

Vážená a milá paní Kuntzmannová, zamilovala jsem se do Vaší kuchařky "Jak se vařilo a jedlo za císaře pána" a před Vánocemi jsem si přes Internet zakoupila 2 výtisky. Darovala jsem je jako vánoční dárky. A teď bych měla zájem si zakoupit další aspoň 3 výtisky a obdarovat další přátele, určitě jim touto inteligentní a obsahově i graficky zajímavou knihou udělám radost.
Jeden výtisk jsem darovala své 20-leté vnučce, která začíná s oblibou vařit. A protože publikace se moc líbila také přítelkyni mého 30-letého vnuka, tak jsem jí rovněž darovala jeden výtisk, a s ostatními jsem potěšila své přátele. V této kuchařce zejména oceňuji, že jsou v ní uvedeny běžně dostupné ingredience, že recepty nejsou  vyumělkované, jsou v podstatě jednoduché a vypadají velmi chutně, řekla bych, že vypadají sexy. A taky se mi velmi líbí fotografie jídel, jejich aranžmá, světlo i starší a vkusné nádobí jako dopľněk. Dobrý fotograf je taky výhra pro autorku a její vydanou publikaci. I titulní strana, jako i celá publikace, působí půvabně a pohodově. Díky, paní Kuntzmannová."  

Mgr. I.Zlochová, leden 2014.

Reference : S trochou nostalgie………

Paní Kuntzmannová, dobrá věc se podařila ….

Jsem vyučena kuchařkou z roku 1970. V této době jsme byli připravováni na podnikání, rozvoj cestovního ruchu a jako mladí jsme měli velké plány jak budeme pracovat v cizině v hotelích. Učila jsem se velmi pilně, patřila ke špičce učňů v republikových soutěžích. Osud mě však vedl jiným směrem , nedopřál žádné zahraniční stáže a tak jsem sháněla zkušenosti od starých tet, sousedek, spolupracovnic. Moje matka se učila u řádových sester, které jsem také ráda navštěvovala. Naučila jsem se hodně ze slovenské kuchyně. Protože ke kuchařině patří i cukrařina, sháněla jsem i vědomosti z tohoto oboru. Celý život jsem sháněla předpis na Sacher dort a časté odpovědi, ten nikdo nechce zveřejnit, chrání si ho pro sebe . Poskočilo mi srdce radostí, když jsem ho uviděla v této knize. Podobně jsem se ho naučila sama od oka. Často jsem si lámala hlavu, jak mé celoživotní zkušenosti předám mým vnučkám, které mají rády snad všechna uvedená jídla a zde to je tak jak bych to stylizovala i já. Jen jsem ještě nedělala špecle, za které děkuji, za rozpeky, které jsou lepší, než moje vdolky (díky oleji), za flíčky s jablky, a tak bychom našli hodně styčných bodů. Strachovala jsem se, že s naší generací zanikne mnoho zkušeností a teď se raduji, že je zaznamenáno vše nutné, co je třeba. Velmi si cením Vaší práce a kniha bude pokladem pro mé vnučky, které budou vědět, že takhle dělala /tech. postupy jsou správné/babička dobroty pro ně, když přijeli s rodinou na oběd a maminka / zdravotnice/šílela nad používáním pravých tuků/máslo, slanina a nemluvě o knedlíkách/. Dnešní střední generace je postižena syntetikou a smetana se smí používat jen 12%/ Je to neštěstí pro mládež - další kladný bod pro toto dílo. Jó a ještě děkuji za propagaci hovězího masa. My víme, jak je důležité pro lidský organismus, pro tvorbu svaloviny atd….to dnešní kuřecí prsíčka nemohou nahradit. Já tedy nelituji za hovězí peníze.

Nyní si dovolím něco z mé zkušenosti , co jsem buď přehlédla a nebo neuvádíte. Osvědčila se mi od mé babičky zkušenost s osmaženou hladkou moukou, kterou uchovávala ve sklenici s patentním víkem. Hladkou mouku na suché pánvi připravuji ve volné chvíli, dávám si velice záležet, aby byla stejnoměrně opražena do zlatova a pak jenom míchám ve studené vodě je stravitelnější a dobře se prováří. / Smetanová omáčka se syrovou moukou se nedá dobře provařit a rychle kvasí./Je to velmi dobrý základ a chuť se nedá nahradit žádným kořením.

Vážená paní Ostatnická.
Srdečné díky za Vaše slova uznání. Jsem moc ráda, že Vás moje kniha zaujala a velmi si vážím toho, že jste věnovala svůj čas a napsala krásné vyznání. Nejlepší odměnou pro autora je zpětná vazba s lidmi. 
Co se týká té opražené mouky, to jsme se sestrou milovaly už jako děti. Jídlo a především dušená mrkev, kterou maminka a později i my, zahušťovala právě opraženou moukou. A což teprve krém do dortů, který se dělal z růžové jíšky. To je opravdu nostalgické. Tak proč si tyto krásné chvíle neudělat i nyní, v této zvláštní době, viďte. 
Jsem moc ráda, že jste mě napsala. Díky Vám za to. Přeji Vám krásné dny plné pohody, radosti a hlavně Vám přeji pevné zdraví. 
Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého Mirka Kuntzmannová.

Dobrý den, paní Mirko Kuntzmannová.

Jsem nadšená Vaší knihou o vaření za c.k. monarchie. Moje babička (rok narození 1908), která byla úžasnou  hospodyní, zažila léta, o kterých píšete v knížce. Byla velice chytrá a inteligentní.

Tehdy radil pan farář jejím rodičům, aby „dali Stázku na studie“. Vzhledem k počtu dalších dětí, šla do Prahy sloužit. Hodně mi vyprávěla, já jsem naprosto nadšená  z té doby a ze všeho, na co si dokážu vzpomenout z jejího vyprávění. Ještě si vzpomínám  i na její matku, která stloukala máslo, pekla chleba, sušila houby, křížaly….….. Tolik receptů a hlavně obyčejných (skoro neobyčejných) rad, co jich dodnes používám, jsou po mojí milované babičce. Dnes jsou to rady ,skoro se mi chce napsat  objevy, co slyšíme v pořadech o vaření, ale to už dávno znám od babičky. Akorát, že už byly zapomenuté.

O to cennější je to, co konáte Vy. Je to úctyhodné.

Moc Vám fandím a držím palce do dalšího konání.

Též Vám přeji pevné zdraví.

Vlasta Nová

Vážená paní Kuntzmannová,

velmi rád jsem se s Vámi v pátek opět setkal, bylo to pro mne moc milé. A jak už bylo celé páteční studio s mnoha hosty pro mne trochu náročnější, tak jsem jen rád vzal "na vědomí", že jste vydala další kuchařku a byl jsem velmi potěšen, když jste mi ji věnovala. Ale to jsem netušil, co na mne bude čekat, když ji doma v klidu otevřu. Moc jsem si vychutnal obálku a když jsem potom knihou listoval, doslova stránku po stránce jsem si na každém receptu pochutnával. Je to nádherné dílo a byl jsem opravdu nadšen, moc už jen za tyhle chvíle děkuji, a co teprve přijde, až budu ochutnávat doopravdy... 

A samozřejmě jsem si to nenechal pro sebe a šířím dál ty příjemné pocity a zážitky kolem sebe. A tak Vás moc pozdravuje i Lenka Žánová.

Ještě jednou díky za vše, za setkání s Vámi, za kouzelnou knihu i za zážitky, které mne s ní teprve čekají...


S velkou labužnickou, kulinářskou i lidskou úctou


Vlastimil Žán

Milá Mirko,

srdečně Tě zdravím a dovol mi ještě jednou, abych Ti poblahopřál k nádherné kuchařce. Musím uznat, že se Ti opravdu povedla a MOC Ti to přeju.  Vím, že Ti to dalo spoustu práce a nervů, ale to finále...TO SE OPRAVDU SKVĚLE POVEDLO!!!

Měj se moc krásně, děkuji Ti a teď POŘÁDNĚ ODPOČÍVEJ, PLNĚ SI TO ZASLOUŽÍŠ!!!

Měj se krásně, zdraví

Paleček senior 

Dobrý den, Jano ! Objevuji se ve vysílání Českého rozhlasu Plzeň víceméně pravidelně. Stačí si pustit Dopolední Koktejl vždy ve čtvrtek v 9:15. V prvním vstupu řekneme pár obecných informací o surovině nebo ingredienci, která je hlavním tématem mého receptu. Druhý vstup pak obsahuje celý recept a snažíme se ho prezentovat pomalu, abyste si stačila vše zapsat. Pokud to nestihnete, nic se neděje, Český rozhlas Plzeň dává recepty pravidelně na své stránky TADY. Srdečně zdraví Mirka.

Květo a Míro,

díky za milý vzkaz a za projevenou přízeň. Mirka Kuntzmannová.